Nezapomínáme ani na duchovní statky. Slavnostní den začne v 9:00 v kostele Nejsvětějšího srdce Páně v Husovicích, mši bude celebrovat duchovní správce kostela, p. Ignác Vojtěch Majvald. Vzpomeneme na všechny, kteří se o vznik školy zasloužili či kteří byli její součástí, ale dnes tu s námi již být nemohou.
Slavnostní atmosféru doplní F. Schubert, Ch. Gounod a A. Dvořák. Zazpívá MgA Jitka Bínová, absolventka JAMU, s doprovodem MgA Marie Karasové na varhany.
Ráno mše, odpoledne slavnostní setkání v konventu… ale jak využít ten čas uprostřed? Škola bude otevřena všem zájemcům, každý, kdo čte tento text, každý náhodný kolemjdoucí, všichni jsou zváni. Ovšem uvnitř to nebude vypadat jako v běžný pracovní den. Kdepak! Chystá se toho mnoho: výstava inspirovaná historií školy či některých konkrétních oborů, můžete se zajít podívat na chemickou show (vždy o půl), proběhne vernisáž výstavy absolventů Anny Ratajové a Lumíra Seiferta (13:00), chystáme menší happening, můžete se setkat s vyučujícími či současnými studenty a možná dojde i na divadlo…
V konventu Milosrdných bratří na Vídeňské 7 se od 16:00 uskuteční slavnostní setkání absolventů, vyučujících, žáků, pozvaných hostů a všech příznivců gymnázia. Kromě drobného občerstvení na příchozí čeká především duševní strava: něco málo z historie gymnázia, koncert absolventů, studentů a školního pěveckého sboru Musicomania, vystoupí mimo jiné operní zpěvák Petr Karas, sólová a muzikálová zpěvačka Michaela Nosková nebo účastník soutěže Česko hledá Superstar Adam Kukačka a hlavně prostor pro setkání, vzpomínání, povídání…
Vstup volný, kapacita sálu 240 míst. Chcete-li mít jisté místo k sezení, napište na stolet@gymelg.cz s předmětem Konvent. Aktuálně je volných 106 míst.
Před polednem je pro naše absolventy otevřena budova SPŠCH na Vranovské ulici.
Můžete přijít samostatně nebo se přidat k nám, v 11:00 společně odcházime z Elgartovy.
Ve 12:00 pokřtíme knihu
Almanach 100 – Gymnázium Elgartova. Více než 150 stran informací, dokumentů, vzpomínek a fotografií.
Kolektiv vyučujících pracoval na almanachu téměř rok, textem či fotografií přispěli mnozí ochotní absolventi.
Vždy deset minut před chemickou show na půl hodiny otevřeme učebnu informatiky (019). Přijďte se podívat, jak se dnes programuje, příjďte si pohrát.
10:20–10:50, 11:20–11:50,
12:20–12:50, 13:20–13:50
Nejen vzpomínkami živ je člověk. Chcete adrenalin? Zábavu?
Podivné osoby v bílých pláštích, které díky svým znalostem představují něco, co připomíná kouzelnické triky?
Přijďte se podívat, co si nachystali šikovní studenti!
10:30, 11:30, 12:30, 13:30
Anna Ratajová (*1998) absolvovala Elgartku v roce 2017, aktuálně studuje obor Počítačová lingvistika a kromě toho fotí. S gymnáziem je v čilém styku: mimo jiné fotila třeba novoroční koncert v lednu 2019. Je nám ctí, že její první veřejná výstava proběhne právě u nás ve škole.
Lumír Seifert (*1982) je absolventem PedF MU v oboru výtvarná výchova. Aktuálně pracuje v Muzeu města Brna jako správce depozitáře v oddělení dějin umění. Jeho obrazy ale do depozitáře nepatří: v roce 2018 měl například rozsáhlou výstavu nazvanou „Pro vodu“ v Moravské zemské knihovně.
Škola se na chvíli promění v jedno velké muzeum. Dobové fotografie, informace o jednotlivých desetiletích, jedna třída věnovaná kulturní historii (divadlo a sbor), jedna třída věnovaná zahraniční spolupráci, těšit se můžete i na třídní tabla a fotografie profesorských sborů. Probíhá v celé budově školy.
Chcete-li se setkat se svými spolužáky ve škole, nabízíme možnost rezervovat si třídu k posezení s občerstvením.
Napište na adresu stolet@gymelg.cz email s předmětem Setkání třídy, uveďte ročník maturity, a vyberete čas (10:30, 11:00, 11:30, 12:00, 12:30, 13:00, 13:30).
Škola není jen budova. Je to společenství lidí. A když se spojí lidé, mohou vytvořit něco působivého, krásného, něco, co by jeden člověk sám nezvládl. Formu si zatím necháme pro sebe, ale budeme rádi, když se k nám při návštěvě školy připojíte…
Stále je vám to málo? Nám také!
Ale nebojte, bude toho víc. Můžeme zaručit návrat mnohých zasutých vzpomínek, vysokou pravděpodobnost shledání se s lidmi, které jste možná dlouho neviděli, k dispozici budou ochotní současní studenti v rolích průvodců, objeví se i divadelní scénka a mnoho dalšího.
Milá absolventko, milý absolvente!
Zdalipak si na mě ještě někdy vzpomeneš? Zdalipak někdy projdeš místy, kudy každé ráno procházely zástupy studentů, mezi nimi i Ty? Zdalipak Ti na mysl čas od času vytane vzpomínka na přísnou češtinářku či veselého chemika?
Ale vždyť já vím, že ano – to byla spíše řečnická otázka. Jak by kdokoliv mohl zapomenout na všechno dobré i zlé, co nás na střední škole potká? Přechod od dětství do dospělosti, první lásky, slzy nad prachšpatným vysvědčením, studentské vtípky, učitelské archetypy – a to vše za pár let, na která brzy zapomeneme. A na která vzpomínáme celý život.
Školy neumírají. Jejich pověst zůstává nejméně tak dlouho, dokud vzpomíná poslední absolvent. A některé školy se mají obzvlášť k světu. Říká se, že čím je víno starší, tím je lepší. Víno jsem nikdy nepila (jsem, přece jenom, školou), i když mými útrobami ho proteklo mnoho. O školách by ale mělo existovat podobné rčení. U dámy není slušno uvádět věk, nicméně pravdou je, že mi bude sto let. Ano, je to tak. Bude mi sto let. Ve vzpomínkách jsem zažila konec první světové války, viděla jsem bídu i slávu první republiky, třásla jsem se hrůzou ve druhé světové válce, pozorovala převraty a politické kotrmelce v letech 1948, 1968, 1989, radovala se v nadšených devadesátých letech, vidím současnost a dnešní mladé lidi. A pořád tu jsem. Pořád stojím, třebaže se v průběhu let měnila místa, kde jsem stála. Pořád plním tu funkci, která mi byla na začátku uložena: vzdělávat, vychovávat.
Bude mi sto let. A s láskou vzpomínám na všechny studenty. Věřím, že s láskou vzpomínají i oni na mě. A věřím, že svou troškou do mlýna přispějí k výročním oslavám i oni. Tedy vy, kteří tento vzkaz čtete. Co můžete udělat?
Milá absolventko, milý absolvente, vážení přátelé. Možná se to nezdá, ale nejste zapomenuti, nejste ztraceni. Jste moji absolventi. Podle různých ročenek a almanachů se může zdát, že zůstal jen výčet jmen. Ale já si to všechno dobře pamatuji. Za každým jménem je příběh. Za každým příběhem jsou základy, které byly položeny mimo jiné při docházce na střední školu. Bylo mi ctí být u toho. Bylo mi ctí být součástí Tvého příběhu.
Tvé husovické gymnázium, Tvá Elgartka
Ples již několik let vymýšlí profesor Petr Odstrčil ve spolupráci s dobrovolníky z peer-programu. Letošní ples byl výjimečný. Sté výročí založení gymnázia vybízí k důstojným oslavám, proto se ples nekonal v Babylonu na Kounicově, nýbrž v nejreprezentativnějším sále, který Brno nabízí: v Besedním domě. Bohatý program byl uzpůsoben prostorám i slavnostní atmosféře. Stálice posledních let a většiny plesů ale zůstaly – štědrá tombola, tradičně vynikající předtančení studentů i půlnoční učitelské vystoupení.
V dubnu a květnu 2018 se odehrál „prolog“ k oslavám stého výročí založení školy. Pozvali jsme čtyři spisovatele a jednu spisovatelku, proběhla autorská čtení, diskuze se studenty i s publikem, vše v příjemné a družné atmosféře.
Více zde: gymelg.cz/autorska-cteni
Pozvání přijali:
Dora Kaprálová,
Arnošt Goldflam,
Michal Přibáň,
Vít Slíva
a Martin Reiner.
Konec listopadu patří již tradičně festivalu Den poezie. V jeho rámci jsme si vyzkoušeli nejrůznější formy divadelních a zážitkových programů – návštěvníci mohli putovat po stopách Karla Hynka Máchy, zkusit si literární únikové hry, zabloudit v nejrůznějších labyrintech...
...a v roce 2014 si zajít na interaktivní divadelní výstavu s názvem Elgartiana. Ta se nám zalíbila natolik, že jsme se rozhodli její koncept po čtyřech letech zopakovat.
Ze žáků se staly živé obrazy, které si návštěvník spustil dle pokynů před každým stanovištěm. No, a pak už to bylo jako v divadle: stačilo pohodlně se usadit (či pohodlně postát) a koukat.
Více zde: gymelg.cz/elgartiana
Začátek ledna si nelze představit bez novoročního koncertu. Ten letošní byl již devatenáctý v řadě. Vystoupil opět sbor Musicomania pod vedením profesorky Soni Cupákové a studenti i absolventy Elgartky, na varhany doprovázela Marie Karasová.
O novoročním koncertě 2019 – veselé historky z natáčení
O novoročním koncertě 2018
O novoročním koncertě 2017
Oslavy stého výročí by nemohly proběhnout bez spolupráce s institucemi, které aktuálně organizují život města – a tedy i školství. Jsme vděční a hrdí, že je tu můžeme jmenovat. A věříme, že představitelé města a kraje jsou také hrdí, že se mohou podílet na oslavách založení instituce, která prostřednictvím svých vyučujících i absolventů ovlivnila i je samotné. Děkujeme za převzetí záštity nad oslavami.