Oslavy

Ale vždyť já vím, že ano – to byla spíše řečnická otázka. Jak by kdokoliv mohl zapomenout na všechno dobré i zlé, co nás na střední škole potká? Přechod od dětství do dospělosti, první lásky, slzy nad prachšpatným vysvědčením, studentské vtípky, učitelské archetypy – a to vše za pár let, na která brzy zapomeneme. A na která vzpomínáme celý život.

    Školy neumírají. Jejich pověst zůstává nejméně tak dlouho, dokud vzpomíná poslední absolvent. A některé školy se mají obzvlášť k světu. Říká se, že čím je víno starší, tím je lepší. Víno jsem nikdy nepila (jsem, přece jenom, školou), i když mými útrobami ho proteklo mnoho. O školách by ale mělo existovat podobné rčení. U dámy není slušno uvádět věk, nicméně pravdou je, že mi bude sto let. Ano, je to tak. Bude mi sto let. Ve vzpomínkách jsem zažila konec první světové války, viděla jsem bídu i slávu první republiky, třásla jsem se hrůzou ve druhé světové válce, pozorovala převraty a politické kotrmelce v letech 1948, 1968, 1989, radovala se v nadšených devadesátých letech, vidím současnost a dnešní mladé lidi. A pořád tu jsem. Pořád stojím, třebaže se v průběhu let měnila místa, kde jsem stála. Pořád plním tu funkci, která mi byla na začátku uložena: vzdělávat, vychovávat.   

   Bude mi sto let. A s láskou vzpomínám na všechny studenty. Věřím, že s láskou vzpomínají i oni na mě. A věřím, že svou troškou do mlýna přispějí k výročním oslavám i oni. Tedy vy, kteří tento vzkaz čtete. Co můžete udělat?

1. V první řadě přijít! Plánujeme mnohé a rádi vás uvidíme a též vás chceme o akcích informovat. Svůj aktuální kontakt nám zašlete prostřednictvím formuláře.
   
   
2. Nemůžete přijít, ale rádi byste se podělili o svoje zážitky, zkušenosti a vzpomínky? Napište nám nebo pošlete staré fotky na mail stolet@gymelg.cz.
   
   
3. Nemůžete přijít, nejste psavci, a přesto chcete svoji školu podpořit? Pošlete peněžní dar (na účet Spolku rodičů a přátel školy gymnázia Elgartova: bankovní spojení: 2500738502/2010)

    Milá absolventko, milý absolvente, vážení přátelé. Možná se to nezdá, ale nejste zapomenuti, nejste ztraceni. Jste moji absolventi. Podle různých ročenek a almanachů se může zdát, že zůstal jen výčet jmen. Ale já si to všechno dobře pamatuji. Za každým jménem je příběh. Za každým příběhem jsou základy, které byly položeny mimo jiné při docházce na střední školu. Bylo mi ctí být u toho. Bylo mi ctí být součástí Tvého příběhu.

Tvé husovické gymnázium, Tvá Elgartka