S matematikou až do Brazílie? Filip Svoboda úspěšný v Matematické olympiádě!

A tenhle znáte? Stará ošklivá derivace jde na procházku a potká funkci x2 × sgn(x). "Jé, ahoj funkce, já tě zderivuju..." "Varuju tě. To uděláš jenom jednou."

Tak. Zasmáli jsme se, pobavili jsme se. Ale teď vážně: Na hromádce leží 100 očíslovaných diamantů, z nichž 50 je pravých a 50 falešných. Pozvali jsme svérázného znalce, který jediný dovede rozpoznat, které jsou které. Pokaždé, když mu ukážeme nějaké tři diamanty, řekne čísla dvou z nich a (pravdivě) oznámí, zda jsou pravé oba, jeden, nebo žádný. Rozhodněte, zda můžeme zaručeně odhalit všechny pravé diamanty bez ohledu na to, jak znalec volí posuzované dvojice.

V pohodě, řeknete si. Takovéhle úlohy si dávám k snídani, prohlásíte. Dejte sem něco těžšího, požadujete. Pokud to takto skutečně máte a jste studentem či studentkou střední školy, je možné, že se příští rok setkáte s Filipem Svobodou. To, co je psáno kurzívou, byla totiž první úloha v letošním celostátním kole Matematické olympiády.

Filip se do celostátního kola suverénně probojoval z prvního místa v krajském kole, kde porazil všechny konkurenty z Jarošky. Pokud to náhodou nevíte, gymnázium na třídě Kapitána Jaroše je matematicky zaměřeno, tyhle záležitosti zpravidla vyhrává a i v měřítku celé ČR těžko nachází konkurenci. Máme se samozřejmě rádi, ale musíme si – minimálně v tomto článku – tento úspěch také trochu užít, uznejte. Tak tedy znovu: Filip porazil všech 37 konkurentů z Jarošky. Z celkových 49 soutěžících.

Celostátní kolo je těžší záležitostí. To dá rozum. Z možných 42 bodů (což jistě potěší příznivce Stopařova průvodce po Galaxii) získal Filip "pouhých" 29, což z celkových 44 účastníků bohatě stačilo na páté místo.

Co takové páté místo znamená? To, že se Filip v následujících měsících nebude nudit. Nejdřív bude na konci dubna na výběrovém soustředění, kde bude během pěti soutěžních dní řešit další úlohy. Následně bude vytvořeno finální pořadí a prvních šest úspěšných řešitelů vytvoří reprezentační tým. Ten místo prázdnin a zaslouženého odpočinku pojede v červenci do brazilského Rio de Janeira na světové kolo matematické olympiády.

Co můžeme dělat jiného, než držet Filipu Svobodovi palce, aby se dostatečně soustředil a skutečně skončil do šestého místa? Já vím, jsou tam ty drobné problémy s geometrií, ale Filipovi spolužáci mi slíbili, že mu s tím pomohou (to jste nevěděli? U nás na Elgartce máme spoustu nadaných matematiků, ale většina je příliš líná na to, aby se hlásila do soutěží…), takže by to mohl během dubna dostudovat.

Jo, a s tou Jaroškou – abychom je tolik nebili, nutno poznamenat, že mít ve finále olympiády sedm lidí, to je stále naprosto neskutečné. Držíme palce, aby se jim v budoucnu dařilo. Samozřejmě až Filip odmaturuje…

 

P. S.: Ano, jsme si vědomi toho, že Filip na té úvodní fotce vypadá jako vrah. Ale nebojte, je skutečně jenom roztomilým a zcela neškodným matematikem. Dokud jej ovšem nevyzvete na partičku šachů…

Typ článku: