Střípky z Budapešti

Každý rok přijedou Maďaři z budapešťského gymnázia. Každý rok navštívíme Budapešť. Už to tak několik let chodí – a vždycky si to účastníci velmi chválí. Nebudeme popisovat, jak výměna probíhá, ostatně, pokud jste studenti, zkuste si to příští rok sami. Ale zadali jsme letošním účastnicím úkol: napište každá o jednom dni nebo fenoménu, se kterým se setkáváme. A takhle to dopadlo: Neděle, den příjezdu (Štěpánka Horáková) 2. 6. 2019 se žáci našeho gymnázia setkali před hotelem Grand a následně plni očekávání nastoupili do žlutého autobusu RegioJet. Cesta trvala tři hodiny, ale díky dotykové obrazovce na protějším sedadle každého cestujícího, řízkům z domova a klimatizaci se dala přežít. V Budapešti panovaly tvrdé podmínky. Třicetistupňové vedro nás na chvíli omráčilo a zpod našich paží se začal řinout pot. A poté, co jsme nasedli do retro aut našich Maďarů, jsme se začali potit ještě více, takže už to bylo jedno. Většina studentů bydlela v těsném centru Budapeště, takže zanedlouho jsme se ocitli ve vychlazené místnosti, která měla být naším novým domovem. Následoval volný program s Maďary a k večeři perkelt.. Maďarští partneři (Gabriela Ochranová) Přivítání s maďarskými studenty bylo vřelé a mnohem lepší než v Brně. Všichni vypadali nadšeně, možná trochu nervózně. Po celý pobyt k nám byli vstřícní, milí a s nadšením nám ukazovali své milované město. Přestože navštěvují starou církevní školu, jsou úplně stejně fajn jako my. Našli jsme si mezi nimi dobré přátele Pondělí, první den ve škole (Adéla Pětivlasová) Hned druhý den jsme vyrazili na sraz do školy. Jejich škola má moc pěknou architekturu. Nejvíc se mi líbily dveře až ke stropu. Každá třída od založení školy měla na zdi tablo, takže to působilo hezky. Ještě dopoledne jsme vyrazili po Budapešti na kolech, abychom viděli za co nejkratší dobu co nejvíce památek. Prováděla nás jejich paní učitelka, která na nás byla velmi milá a krásně o památkách hovořila. Poté jsme jeli zpátky do školy na oběd. Bylo rizoto a bylo to docela dobré. Po obědě jsme si chvíli odpočali a po dostatečné relaxaci jsme se vydali hrát „city game“. Měli jsme spoustu zábavných úkolů, například zeptat se někoho maďarsky, kolik je hodin, a zároveň jsme u toho procházeli další památky a fotili se s nimi. Celý den jsme zakončili známou budapešťskou zmrzlinou ve tvaru růže. Školní budova (Markéta Vojtková) Nevypadá to sice jako Bradavice z Harryho Pottera, jak nám páni učitelé tvrdili, ale cítila jsem se tam tak. Prostorné chodby s nádechem nostalgie a mohutné vyřezávané dveře na vás číhají za každým rohem. Ze strany místních učitelů jsem vnímala, že jsou pyšní na historii a slavné osobnosti vychované touto školou. Jako nejvíc fascinující se však jevilo spojení moderní mládeže a dodržování tradic doby minulé, které se časem přizpůsobily do míry srovnatelné s například naší školou. Navzdory tomu, že jsou tam přísná nařízení, dají se obejít, a i když je to církevní instituce s každopondělní školní mší ve vedlejším kostele, nenajdete tam pouze věřící. Gymnázium mne prostě oslovilo svým charakterem a přirozeným vlastenectvím a  kdybych mohla, ráda se tam opět podívám. Úterý, výlet na Citedellu (Anna Formanová) Sraz byl ve škole před desátou, stejně jako v pondělí, a absolvovali jsme komentovanou prohlídku jejich přes sto let staré školy. Zaujalo mě, že se na zdi po celé škole vyvěšují tabla absolventů, která se již nesundávají. Prý už nemají víc volného místa, tak jsou zvědaví, kam je budou dávat v dalších letech. Následovalo mluvení ve skupinkách o předem připravených tématech. Dozvěděli jsme se jména jejich úspěšných sportovců, v čem se liší vánoční tradice a ochutnali jsme národní sladkosti. Místo školního oběda jsme si vychutnali pohled na celý Budapešť z kopce zvaného Citadella. Po výšlapu dolů jsme již měli rozchod a každý si mohl jít, kam chtěl. Naši dívčí skupinku neminula návštěva obchodu s oděvy, kafe na způsob zmrzliny, a kdyby nezačalo silně foukat, pokochaly bychom se dalším výhledem, tentokrát ze střechy jedné vysoké architektonické budovy. Tam se totiž nachází 3D view bar. Samozřejmě bychom pily jen nealko drinky. Tento den byl dlouhý, ale krásný a hodnotim ho, až na neúmorné sluneční záření, kladně. Středa, poslední den (Anna Valentová) Poslední den byl stejně úžasný jako všechny ostatní. Ráno jsme klasicky přijeli již známou trasou do školy a zopakovali si na pracovním listu pár věcí, které jsme si o Budapešti a celkově o Maďarsku zapamatovali. Potom jsme se vydali na šlapadla, kde jsme se mohli naprosto uvolnit, odpočinout si a prožívat jen tu neuvěřitelnou pohodu a klid. Následně jsme se šli podívat na hrad a pak už „hurá“ zpět do školy na oběd… No a po té už jsme pomalu zamířili na vlakové nádraží, kde jsme se se slzičkami na krajíčku rozloučili s našimi novými kamarády a jeli zpátky domů. Co bylo na výměnném pobytu dobré? (Sára Vykypělová) V Budapešti jsem byla už podruhé, ale první návštěva nebyla ani z poloviny tak dobrá jako tahle. Všechno bylo hezky naplánované a měli jsme hodně volného času, který jsme většinou trávili v budapešťských parcích, které jsou na takové horké letní počasí úplně ideální. Spokojená jsem byla i s programem, protože to celé bylo naplánované tak, že jsem se nikdy nenudila a v konverzacích ve škole na daná témata (které jsme si my studenti nachystali) jsem se dozvěděla spoustu nových věcí. Je dobré, že má angličtina byla na podobné úrovni jako u mé výměnné partnerky, takže jsme si skvěle popovídaly a já se zase  o kousek posunula v odbourávání strachu z mluvení. Všichni studenti z Budapěšti byli fajn a jsem ráda, že jsem je díky tomuto programu mohla poznat.  Co bylo na výměnném pobytu špatné? (Lucie Berenteová) Na začátku června jsem se s ostatními studenty našeho gymnázia zúčastnila výměnného pobytu v Budapešti. Po vydařené cestě se každý ubytoval v rodině svého maďarského parťáka a společně jsme začli objevovat krásy města, kterých je v Budapešti opravdu hodně. Viděli jsme toho mnoho. Od známého Parlamentu, až po místa, která znají jen místní. Přitom jsme byli tzv. nonstop v kontaktu s anglickým jazykem. Celý program a pobyt v rodině se mi moc líbily. Když tak přemýšlím, nemohu najít žádný zápor tohoto výletu. Už teď se těším, až příště Budapešť navštívím. Fotogalerie brzy zde.

Typ článku: