Dvě malé glosy na soustředění pěveckého sboru

Na pěvecké soustředění zásadně bez učebnic!

Opět odjíždím na sborové soustředění. Konečně mě čekají tři celé dny relaxace a zaslouženého odpočinku. Toho učení už bylo dost – kupa písemek, testů a zkoušení a vůbec veškeré učivo mi tento týden dalo opravdu zabrat. Nedostatek spánku se na mojí pleti podepsal. I zrcadlo mi s trpkou vážností vzkazuje, že jestli chci vyjet na sborové soustředění a nevypadat jako přejetý mýval, musím se sebou něco ihned provést.

Jako vždy těsně před odjezdem zjišťuji, že mě volno čeká jen částečně. Jelikož učení do školy nikdy  nekončí, tak si kromě nachystaných relaxačních knížek přibaluji i pár učebnic se sešity, abych se stihla naučit na další testy. 

Každý rok si s sebou chystám plno materiálů na studování a nakonec se na to sotva podívám. Letos to musí být jiné. Jsem v maturitním ročníku, a tak přišla doba, kdy bych se měla chovat dospěle a nepromarnit volný čas zábavou. Proč si ale podobnou poučku odříkávám každý rok a nikdy ji nedodržím?

Sborové soustředění má totiž zvláštní kouzlo. Každý rok jezdíme do klidné obce Suchý u Boskovic. Tři dny jsme ubytované v krásných a útulných pokojích pensionu Athéna. Po příjezdu mě vždy uchvátí vůně vypraného povlečení, měkká matrace, pohodlná pohovka a krásný výhled na okolí pensionu. Budova je zasazena do prostředí lesa, které evokuje atmosféru absolutního klidu a pohody. Panuje tu bezstarostná nálada a lidé jsou moc příjemní.

Primárně je tento výlet určený pro trénování hlasivek a nacvičení skladeb, které bychom se jinak učili třeba i měsíc. Pro mě má ale trochu jiný význam. Jsem ráda, že po dlouhé době nesedím nad učením ve školní lavici, ale na měkké posteli s kamarády. Polovinu času zpíváme, čtvrtinu trávíme stravováním, pojídáním, ochutnáváním, ukusováním, degustací a pochvalováním všelijakého jídla, kterého se nám dostane, a ve zbytku času můžeme odpočívat, číst si, bavit se, povídat si, co vtipného a trapného se nám kdy přihodilo.

Když nad tím tak přemýšlím, už se ani nedivím, proč vždycky na soustředění své povinnosti odkládám. Během pár dnů, které tady strávím, si vyčistím myšlenky a jako „znovuzrozená“ se vracím domů. Po příjezdu do Brna otevřu svoji cestovní tašku a ejhle! Nemilé překvapení v podobě nedopsaných úkolů je na světě. No, alespoň, že mám celý víkend na to, vše dohnat. 

Barbora Vladěna Stávková, 4.A

Soustředění sboru a neposlušné piano

Když se řekne gymnaziální dívčí sbor, většina lidí si představí partu upovídaných holek, se kterými nemůže být jednoduché pořízení. A přesně takto vypadá i náš pěvecký sbor. 

Každoročně na podzim vyjíždíme na soustředění mimo Brno a civilizaci celkově. Ubytujeme se v penzionu na okraji lesa a zpíváme a jíme a zpíváme a spíme. 

Když jsem se v prváku po třech dnech vrátila domů, byla jsem psychicky tak vyčerpaná, že jsem jen zalehla do postele a nebyla schopná ničeho. Ono se to nezdá, ale takové celodenní zpívání je hodně náročné. My studentky máme naštěstí během dne pravidelné přestávky na odpočinek, ale paní profesorka je u digitálního piana zavřená doslova od rána do večera. Tímto bych jí za všechny sboristky chtěla vysmeknout obrovskou poklonu. Děkujeme.

Zpestřením letošního soustředění se právě stalo již zmiňované piano, které po letech vypovědělo svoji službu. My tak musely zaimprovizovat, vlastně paní profesorka. První tón skladby nám zahrála na mobilní aplikaci, která má imitovat zvuky piana, a zbytek odzpívala sama. 

Soustředění jsme nakonec  i přes nepříjemnosti s technikou zvládly a ve zdraví se navrátily do svých domovů.                                                                                                

Aneta Vrzalová, 4. A

Fotky

Typ článku: