3. A a buřičská inspirace

Generace buřičů, jasně, to jsou Bezruč, Neumann, Šrámek, Toman, Dyk a Gellner. Jenomže ono to není tak jednoduché. Učíme se o tzv. „generaci buřičů“, ale ona to není ani generace – Bezruč je o 14 let starší než Gellner –, ani to nejsou tak docela buřiči. Snad se v počátcích projevovali jako anarchisté, uznávám, většina také měla nějakou zkušenost s vězením, ať vlastním, nebo cizím přičiněním. Jen je to složitější, než jak to bývá předkládáno. Pro jednoduchost u tohoto označení ovšem zůstaneme.

S generací buřičů se musela nějak vyrovnat i 3. A. Kromě toho, že si měli přečíst vybrané ukázky, dostali následující tvůrčí úkol:

BUĎ… …

se nebojíte být tvůrčí a chcete napsat vlastní text inspirovaný buřiči. Nabízím několik možností:
- napište parodii na vybranou báseň (nápověda: nejlépe se paroduje Bezruč, pro inspiraci posílám známou scénku Jiří Wimmera, i když po vás chci literární parodii, ne divadelní ztvárnění);
- napište svůj vlastní epitaf tak, jak by jej napsal Viktor Dyk;
- napište báseň ostře a vtipně kritizující politickou situaci, jak by ji napsal Viktor Dyk;
- napište báseň o hlouposti války tak, jak by ji napsal Fráňa Šrámek;

NEBO…
…chcete být tvůrčí úplně jinak a chcete namalovat komiks k vybrané básni. Pro inspiraci posílám komiksy inspirované Dykovými básněmi Soumrak u moře a Píseň zbloudilého děvčete (z knihy Vějíř: Sborník české mangy).

NEBO…
…nejste moc na psaní básniček a na malování, ale nebojíte se analýzy textů. Vyberte si báseň a napište její rozbor. Pro příklad zasílám vlastní rozbor básně Karla Tomana Tuláci (tuhle báseň už si tedy vybrat nemůžete). Jen upozorňuji, že nejde o žádné hluboké literárněvědné dílo, je to napsáno tak, jak byste to mohli zvládnout i vy.

Nepřikládám „záchranný“ úkol, který si nikdo nevybral. A z úsporných důvodů sem nepřikládám ukázky, které v zadání slibuji. Místo toho mi dovolte ukázat, jak se s tím 3. A popasovala.

Osobně si nejvíc cením textu Terezy Černé, která vytvořila parodii dle nejlepšího smyslu toho slova: je to tak aktuální, až to vlastně žádná parodie není:

70 000 (originál)  

Sedmdesát tisíc je nás
před Těšínem, před Těšínem.
Sto tisíc nás poněmčili,
sto tisíc nás popolštili,
v srdce pad mi svatý klid:
když nás zbylo sedmdesát,
tisíců jen sedmdesát,
smíme žít?

Sedmdesát tisíc hrobů
kopají nám před Těšínem.
Časem někdo k nebi vzlykne,
pomoci se nedovolá,
cizí bůh smích ve tvář střikne,
tupě díváme se v davu,
jak nám k špalku kladou hlavu,
jak vůl na porážku vola.

Markýz Géro tak je bohat:
dej nám beček sedmdesát,
beček tisíc sedmdesát!
Poly se ti poněmčíme,
poly se ti popolštíme,
zahřímají ústa sterá:
Hore hor' markýze Géra!
Ale prve nežli zhynem,
nech se zpijem rudým vínem,
robka s dcerkou, chlop se synem,
před Těšínem, před Těšínem.

40 (parodie)

Čtyřicet tun je nás
pod Rožnovem, pod Rožnovem.
čtyřicet tun nás otrávili,
čtyřicet tun nás zatajili,
do Bečvy pad' kyanid:
když z nás nezbylo nic,
z tisíců jen nic,
my nesmíme žít?

Čtyřicet tun
očekávají v kafilerii.
Časem někdo v Praze vzlykne,
Brabci se nedovolá,
cizí bůh smích ve tvář střikne,
tupě sledujeme Prahu,
jak nám dobře matou hlavu,
jak vůl na porážku rybu,

Markýz Andrej dělá chybu:
dej nám koblih čtyřicet,
koblih tisíc čtyřicet!
Řepkou se ti otrávíme,
Agrem se ti zatajíme,
zahřímají zvuky které:
vypustil z úst náš markýz André!
Ať prve všichni radši zhynem,
než TikTok s premiérem zhlídnem,
rybka s dcerou, kapr se synem,
pod Rožnovem, pod Rožnovem.

Z povedených textů zveřejním přímo v článku ještě ten od Františka Čurdy, je o Elgartce a o online výuce, myslím, že nám všem přijde vhod:

ON-LINE

Celý rok v Husovicích sama stála, mlčel jsem
celý rok učil jsem se doma,
za celý rok v mozku mém
myšlenky padly na ni znova.

Upřímné slzy sedly mi do očí,
jak opuštěná musí býti doslova,
z rohů, z krajů a z úbočí
visí jí pokrývka ledová.

Sýr dám si k dobré vece,
z hodiny jdu na hodinu,
jednička odpovídá tomu přece,
za snahy mé a za tu dřinu.

Celý rok doma zavřený mlčel jsem,
kdo mi ten rok vrátí?
když jsem jim pohrozil Classroomem
kdekdo se začal mi smáti.

Abych měl rozum a připojil se zas,
učil se jak prve bez těchto myšlenek -
máchl jsem klávesnicí – zlomil ji vaz
na stole plno písmenek!

Všichni vy na Classroomu, všichni vy, dím,
mnohým připojit se nejde,
mějž zařízení s připojením nestabilním,
tisíců jich jistě bude.

Všichni vy na Classroomu, všichni vy, dím,
hlubin páni vy netu,
přijde den, ze serverů jde plamen a dým,
přijde den, přehlcení internetu!

Originální báseň, Bezručovu Ostravu, si jistě zvládne najít laskavý čtenář sám. 
 
DALŠÍ VYBRANÉ TEXTY 3. A NAJDETE ZDE. Kromě dalších parodií tam najdete i epitafy na sebe sama (či na spolužáky a spolužačky) dle Dykových epitafů ze sbírky Satiry a sarkasmy, dykovské pokusy o současnou politickou satiru nebo jeden rozbor Šrámkovy básně od Ondřeje Šaby. A jako obvykle neprošly texty žádnými výraznějšími úpravami, omluvte tedy případné chyby či jiné nedostatky.
 
Kromě textů vzniklo i několik komiksů. I ty si zaslouží někde „viset“. Fascinující pro mě je, že každá autorka si vybrala jiného autora, takže máme komiks ke každému z buřičů.
 
Úryvek z drsné Šrámkovy básně Raport si vybrala Lýdie Kratochvílová:
 
 
 
Raport má výhodu v tom, že je epický, dějový. Ostatní se museli vyrovnat s lyrikou. Ale v komiksu se zjevně dá ztvárnit i satirický epitaf. Ivana Střelská to aspoň zvládla:
 
 
Vůbec mě nenapadlo, že si někdo vybere text tak abstraktní, jako jsou Zpěvy drátů od S. K. Neumanna ze sbírky Nové zpěvy. Ale Lucie Pišová to zvládla bravurně:
 
 
Velmi popisně vzala Přetékající pohár Veronika Ševčíková – a světe, div se, ono to funguje! Zejména poslední okénko komiksu je, myslím, skvělé.
 
 
Zasněná Tomanovu báseň s všeříkajícím názvem Verše si vybrala Kateřina Strouhalová. Není jediná – verš „Pod cizím nebem bloudili jsme spolu“ je mimo jiné název knihy rozhovorů s českými básníky. Doporučuji. A kdybyste ji někdo chtěli půjčit, ozvěte se, mám ji doma.
 
 
Tereza Bučková se pustila do úvodní básně Slezských písní Petra Bezruče. Osobně mě nejvíc baví, jak se kaktus za oknem chichotá.
 

Typ článku: