Perkusivní nástroje v Mahenově knihovně

Napsal uživatel ldalecka dne Út, 21. 10. 2025 – 07:27
nástroje na podlaze

Navštívit Mahenovu knihovnu je v posledních letech zážitek nejen pro nové studenty, ale i pro ty, kteří sem přicházejí pravidelně. Nemusíte být pouze čtenářem, který si každý týden domů přináší svazek knih, můžete využívat i další možnosti či služby, jež knihovna nabízí. 

Vedle již zmíněného půjčování knih jsou to například programy hudebního oddělení. To se postupem času přesunulo i do sálů pod střechu bývalého Schrattenbachova paláce. Zde lektoři nabízejí možnost zúčastnit se kurzu hraní na bonga, odpočinout si při meditační hudbě nebo si zahrát na perkusivní nástroje. Pro studenty 1. ročníku, kteří se v rámci estetiky seznamují s hudebními nástroji, byl jasnou volbou kurz hraní na perkusy.

S lektorkou hudebního oddělení se naše skupina přesunula do malého sálu pod střechu knihovny, zde byla nachystána pro každého hudebníka bonga a uprostřed místnosti na koberci ležely další perkusivní nástroje. A hned se začalo s výukou. 

nástroje

Nejprve trochu teorie. Dozvídáme se, že bonga jsou ruční bubny, které vznikly na Kubě jako derivát tradičních afrických bubnů. Skládají se z kruhového dřevěného rámu zakončeného hlavou bubnu. Ta je vyrobena tradičně ze zvířecí kůže, ale v knihovně mají i bonga se syntetickými hlavami. Jsou různé velikosti, lektorka měla buben opřený o podlahu, naše avšak nebyly tak vysoké. Brzy jsme rozdíl pocítily, ozvala se naše záda. 

Bonga jsme si na začátku takříkajíc ošahali, pak se ozvaly první údery. Není jedno, na která místa dopadne vaše ruka, ani jedno, kterou části ruky budete hrát, zda prsty, či dlaní. Po prvotní instruktáži začíná skutečná hra, lektorka zahraje rytmickou pasáž, my ji opakujeme a postupně zesilujeme. Někteří tak splynou s hudbou, že si ani neuvědomují, že nehrají jenom rukama, ale postupně přidávají i pohyb celého těla. Nádhera.

nástroje

Následuje seznámení se s jednotlivými perkusy. Zvonkohra na začátek, hromový buben na závěr. Každý nástroj koluje místností, která se postupně plní zvuky kokirika, kalimby, afrických chřestítek či trojitého guira. A nesmíme zapomenout na dešťovou hůl, tu máme i v naší hudebně.

žáci v kroužku

Hodinový kurz utekl nepředstavitelně rychle, ale s paní lektorkou jsme se domluvili, že v příštím pololetí využijeme možnosti seznámit se s meditační hudbou. Máme se tedy na co těšit.

                                                                                                                             Zapsala Soňa Cupáková

Typ článku