To jsem se zase jednou zdržel ve škole. Nebyly třídní schůzky ani se nekonala pololetní porada. Za oknem šedivěla obloha pozdního únorového odpoledne a mně se vlastně ze školy nechtělo. Nechal jsem se zlákat možností kouknout se někam do neznáma, ochutnat bohaté barvy a vůně vzdálených krajů aniž bych musel vytáhnout paty z Brna. Tak jsem se vydal Cestou necestou…
Ve 14:15 v učebně 120 začala pod tímto názvem už tradiční „cestovatelské konference“, na které dobrodruzi z řad studentů i profesorů sdílí své dojmy a zážitky z cest s „pecivály“, kteří by se rádi nechali inspirovat, kam vyrazit příští léto, nebo se aspoň dozvěděli něco zajímavého o místech, kde ještě nikdy nebyli.