Dante a ti druzí – takové to bylo

Napsal uživatel jkrecek dne Po, 03. 01. 2022 – 01:52
Plakát

Balíme. Odkládáme kostýmy, sklízíme rekvizity, z učeben se opět stávají učebny, poslední návštěvníci odcházejí. Když skončí literární akce, zůstanou vzpomínky, pocit dobře vykonané práce a jedna zásadní otázka: kdo, sakra, přinesl ty pizza šneky?!

20. listopadu 2021 jsme z mnoha důvodů trnuli. Covidová čísla byla vysoká a ve vzduchu visela otázka, do jaké míry je zodpovědné organizovat cokoliv pro veřejnost. Pár dní před akcí onemocněl Jan Křeček, hlavní organizátor; a každým dnem mohl onemocnět kdokoliv z účinkujících. Důvodem k trnutí byla i návštěvnost. Přijde někdo, když vláda zvažuje, zda zavést další lockdown? To jsme celé dva měsíce vymýšleli, nacvičovali, předělávali a upravovali zbytečně? Vše nakonec dopadlo ku všeobecné spokojenosti. Přibližně 70 návštěvníků tak mohlo zhlédnout celý program. Přijměte pozvání na stručnou textovou procházku tím, co si studenti připravili pod vedením tria Martin Gaideczka-Jan Křeček-Jesika Novotná.

Dante

01: Dante Alighieri: Božská komedie

Vstupujete do školy. Nestíháte se ani rozkoukat, protože se k vám blíží postava v šedém plášti a pronáší známé verše: Kde život náš je v půli se svou poutí, / procházet bylo mi tak temným lesem, / že správný směr jsem nemoh uhodnouti… Jste s Dantem v temném lese, potkáváte tři šelmy, pardála, lva a vlčici, prcháte, klopýtáte, padáte, když vtom najednou stín jakéhosi muže – ano, přichází Vergilius, v našem případě poněkud žoviálnější než ten Danteho, a zve vás dál, do pekla. Takovou pozvánku nelze odmítnout, přijímáte. Tedy za předpokladu, že máte platný PCR test, jste očkovaní, nebo jste prodělali covid-19. Ani nás samozřejmě neminula vládní nařízení. Ještě poučení o tom, že je třeba napsat své kontaktní údaje a že vše, co diváci uvidí, jsou scénická čtení, herci tedy drží v rukou texty a čtou. Pak už zbývá poslední krok: projít papírovou bránou se slavným nápisem:

Mnou přichází se k sídlu vyhoštěnců,
mnou přichází se do věčného bolu,
mnou přichází se v říši zatracenců.

Pán spravedlnost dal mi do úkolu.
Jsem dílo, které chtěly k světa spáse
moc Boží, moudrost s první láskou spolu.

Nebylo před mým vznikem věcí v čase,
jen věci věčné. Já tak věčná právě:
naděje zanech, kdo mnou ubírá se!

Brana

Vcházíte. Kam půjdete dál, to je na vás. My to vezmeme vzestupně podle čísel učeben.

02: Dan Brown: Inferno (učebna 111)

V místnosti sedí mladý muž v obleku. S vaším příchodem se nic nezmění, ani nepozdraví, nezdvořák. Usedáte na jednu z přichystaných židliček – na každé druhé je nápis „nesedat“, prý kvůli covidu. Jako by ty židle nemohli prostě dát trochu dál! Vchází dívka. „Pane profesore!“ zvolá a dívá se upřeně na vás. Tohle musí být nějaký omyl. Ale není. Mají to rozdělené: chlapec v obleku je vypravěč, dívka hraje všechny role, které se v ukázce vyskytují. Jste z toho nesví, jak tam tak sedíte, zároveň diváci, zároveň nedobrovolní herečtí partneři. Na konci se otevírá tabule a profesor Langdon objevuje klíčový předmět, Danteho posmrtnou masku.

Inferno

03: Terry Pratchett & Neil Gaiman: Dobrá znamení (učebna 113)

„Už tu na vás čekám,“ zašveholí Žofka (o které nevíte, že je to Žofka), rozdá vám papírky s jakýmsi textem a zadá úkol – jste něco jako antický chór, pro uvedení do děje je třeba hromadně zarecitovat to, co je na papírku napsáno. Tak čtete:

Bylo nebylo…
…v porodnici v jednom anglickém městě…
…se právě odehrává pekelná hra…
…o třech novorozencích, jednom démonovi, jedné popletené satanistické sestře a její nadřízené…
…radujme se, veselme se, nám, nám narodil se…
…stačí převzít Antikrista a umístit jej do zlovolné rodiny.
Co se může pokazit?

Sedáte si, Žofka rozehrává představení a za pomoci neobvyklých rekvizit (květináče, figurky z Kinder vajíček, šála, plyšák, hrnečky…) oživuje příběh poněkud zmatené satanistické jeptišky, která nedopatřením vymění „zlatovlasé dítě mužského pohlaví, které budeme nazývat Nepřítel, Ničitel králů, Anděl hlubin, Šelma zvaná drak, Princ tohoto světa, Otec lží, Výhonek Satanův a Pán temnot“, za zcela obyčejné mimino.

Znameni

04: Nina Špitálníková: Svědectví o životě v KLDR (učebna 119)

Kniha Niny Špitálníkové obsahuje rozhovory s uprchlíky z KLDR. Do této scénky nám zasáhl covid, původně tu měly být mužské i ženské rozhovory, ale Mikuláš musel do karantény. Zbyly nám tedy jen ženské role. U vchodu si vyberete jednu z postav (Profesorka, Vysokoškolačka, Feministka, Důchodkyně) a jedno z témat. Po výběru se můžete přesunout k samotnému rozhovoru. Za stolem sedí slečna v kimonu, podle toho, jakou postavu jste si vybrali, se dovybaví vhodným doplňkem a na vaši otázku odpoví. Pokud vám to stačilo, můžete odejít. Pokud se chcete dozvědět víc, můžete hovořit na vybraná témata, dokud je nevyčerpáte. A s každým dalším tématem je jasné, jaká je spojnice s Danteho Božskou komedií: pokud je někde na Zemi peklo, Severní Korea se tomu bude dost blížit…

KLDR

05: Jiří Kulhánek: Vyhlídka na věčnost (učebna 120)

Jistý vědec najde možnost, jak se z našeho světa dostat do pekla. Jistý zbohatlík a náruživý lovec toho využije a vymyslí skvostný plán: proč v pekle neulovit samotného Lucifera? Braková jízda Jiřího Kulhánka plná zbraní, krve, pekla a hlášek může začít. Vy vcházíte v okamžiku, kdy vypravěč skáče do Vesuvu. Není to pokus o sebevraždu, právě tam je totiž vstup do pekla. Společně s ním procházíte až k řece Acherón, kde se setkáváte s Charónem. Ten by vás mohl převézt, ale musíte jej… převézt. S tím vás vypravěč Alča nechává v místnosti a odchází. Za půl minuty se vrací. Vymysleli jste, jak přechytračit podsvětního převozníka? Za odměnu se dozvídáte, jak to vymyslely postavy v knize, a můžete pokračovat dál.

Kulhanek

06: Henrik Ibsen: Peer Gynt (učebna 123)

Tady jsme trochu podváděli. Kromě Peera Gynta jsme do textu zamíchali i báseň Augusta Strindberga. Dodrželi jsme tedy časové zařazení, drama přelomu 19. a 20. století, ale míchat takto texty, které spolu nesouvisí… to mohou dělat snad jen lidé od divadla! Vcházíte, usedáte. Tady je oáza klidu, nikdo po vás nic nechce, nemusíte recitovat, vést rozhovor, být spoluherci ani se snažit přelstít Charóna. Jen sedíte a posloucháte, když vám Kačka s Marcelem recitují úryvek z Peera Gynta. Je tam moře (v naší verzi v něm stojíte vy a je tvořeno PET lahvemi), je tam loď, která metaforicky shoří (tady nakoukneme do zákulisí: původně tu měl hrát roli benzín, sirky a skutečný oheň, ale rozhodli jsme se neobětovat školní budovu jen kvůli efektu v jedné scénce…), je tam silný veršovaný text… a možná si na to raději zajděte dvakrát, abyste to celé pobrali.

Gynt

07: Věštění, různé básně (učebna 210)

Věštit se dá z kávové sedliny, z čajových lístků, z ruky, z karet… ale už vám někdo věštil z básní? Všechny texty byly spojeny s Božskou komedií, tématem, nějakým motivem, drobným odkazem. A setkali se nám tu autoři zcela různí: Karel Toman, Charles Baudelaire, Jan Škrob, Vít Slíva, Karel Šiktanc… Vcházíte do ztemnělé místnosti, mihotavé světlo svíček vás vede vzhůru prostorem, který je za normálních okolností učebnou fyziky. Ale teď, teď je čímsi tajemným, mystickým, neuchopitelným. Nahoře čeká křišťálová koule a básně, jejichž obsah se jakýmsi řízením osudu dotýká přímo a právě vás. Odcházíte zamyšlení s věštbou v mysli a zalaminovanou básní v ruce.

vestba

08: F. M. Dostojevskij: Zločin a trest (učebna 211)

Zvuk se line až na chodbu, trochu se bojíte vkročit. Místnost je zcela prázdná jen na třech místech jsou notebooky a reproduktory. Z každého slyšíte něco jiného, hlasy se vzájemně překřikují a prolínají, jeden se ztiší, aby druhý začal řvát, třetí tvoří kontrapunkt k předchozím dvěma, všechny se střídají. Tři scény z Dostojevského Zločinu a trestu, tři stavy, tři možnosti. Peklo, Očistec, Ráj. Dostojevskij, Dostojevskij, Dostojevskij. K čemu, jak by řekl Jan Hus, přichýlíte ucho své? Který text mezi ostatními dokážete sledovat?

Zlocin

09: Daniela Hodrová: Théta (učebna 219)

Vyberte si: můžete do zásuvky zapojit bílou zástrčku, nebo černou zástrčku. Každá z možností osvítí jinou scénu. Buď komornější loutkové divadlo, nebo dominantnější bílé plátno a za ním halogenová lampa, které dohromady tvoří prostor pro stínohru. Text je stejný, efekty jiné. V loutkovém divadle jsme si vypůjčili deskové hry z kabinetu angličtinu, z hlavní hrdinky, šelem i Vergilia jsou tak králíci z Dixitu, bránu do pekla tvoří jedna karetní hra, věže Florencie pocházejí ze StoryCubes, tedy Příběhů z kostek. Ve stínohře lze využít úplně jiných možností, použili jsme naopak loutky, efekt přibližování a vzdalování se světlu nebo živé květiny, které ve třídě byly. Pokud vám loutkové divadlo nestačilo, můžete si to zopakovat se stínohrou, případně naopak.

Theta

10: kavárna Ráj (učebna 213)

Že už jste prošli všechno? Pak je čas vejít konečně do Ráje. Kavárna Ráj fungovala jako obyčejně díky tomu, co upekli a přinesli účinkující či ochotní vyučující. Příjemnou atmosféru navodila kromě hudby i ochotná přítomnost profesorek Soni Cupákové a Jesiky Novotné. Absolventi mohli zavzpomínat na „staré dobré časy na Elgartce“, návštěvníci, kteří k nám zabloudili z jiných důvodů, třeba zhodnotit právě prožité.

Pokud covidová opatření dovolí, budeme se těšit, že i příští rok u nás na Elgartce festival Den poezie proběhne. Máme plány, máme nápady, tak přijďte, ať máme koho překvapit a komu hrát.

Dante, Vergilius

Na závěr ještě poděkování. Akci Dante a ti druzí vymysleli a připravili: Martin Gaideczka, Jan Křeček a Jesika Novotná jako umělecké vedení, dále pak studenti semináře tvůrčího psaní a dramatického kroužku Barbora Sedlaříková a Filip Janda (úvod, Dante a Vergilius), Vít Poláček a Antonie Pavlovcová (Brown: Inferno), Žofie Holubová (Gaiman, Pratchett: Dobrá znamení), Mikoláš Šebela (in absentia) a Elizabeta Petrová (Špitálníková: Svědectví o životě v KLDR), Alena Rašová (Kulhánek: Vyhlídka na věčnost), Kateřina Macháčková a Marcel Kratochvíl (Ibsen: Peer Gynt), Aneta Šafaříková (věštění), Lenka Buchtová (Hodrová: Théta). Speciální dík patří absolventu GE Hynku Podlipnému, který namluvil a připravil místnost podle Dostojevského, Soni Cupákové, Lence Dalecké a Romanu Pláškovi za organizační výpomoc a vedení školy, že takovéto akce umožňuje i v těchto nestandardních dobách.

Chystáme i videosestřih z celé akce, snad bude brzy.

Odkaz na galerii se je zde.

A ty pizza šneky donesl Marcel Kratochvíl. Recept je bedlivě střežené rodinné tajemství, ale když hezky poprosíte, třeba vám přinese Marcel pár kousků na ochutnání…

dva

Typ článku