Hoří nám vlak. Krásné zážitky. Nádherný parlament.
Ano, chvíli to vypadalo, že nám hoří vlak. Ale to až na cestě domů. Předtím hořelo celé město, v žáru 32 °C jsme vzpomínali na příjemné šestadvacítky v Brně. Kromě toho se ovšem každoroční výměnný pobyt nadmíru vyvedl.
Na Budapešti mě nejvíc překvapilo to, že opravdu všude byly stromy.
Maďaři byli v Brně na začátku dubna (více zde: https://www.gymelg.cz/node/481), my se do metropole na Dunaji vydali v neděli 1. června 2025. Hodinové zpoždění vlaku nezkazilo dobrou náladu a jen mírně umocnilo obavy: jaké budou rodiny našich partnerů? Budou se líbit dárky? Budou rodiče umět anglicky, nebo se budeme dorozumívat rukama a nohama?
Díky tomuto pobytu jsem si mohla vylepšit angličtinu, poznat jinou kulturu a nové lidi. Na tento zážitek budu dlouho vzpomínat.
Neděle byla v režii maďarských studentů a studentek. Vzali „své“ Čechy na Markétin ostrov (maď. Margit sziget, angl. Margaret Island) na piknik, někteří vyrazili na šlapadla, jiní si šli zaplavat, k čemuž horké počasí vybízelo.
Krásné památky, spousta nachozených kilometrů a nekonečné přepočítávání forintů na české koruny, to vše si odvážím jako vzpomínku na tenhle výlet.
V pondělí jsme se setkali v partnerské škole, prohlédli si jak sto let starou budovu se všemi jejími bustami, obrazy, diplomy a tably, tak přilehlý kostel, kde jsme stihli závěr pravidelného pondělního setkání (Fasori je luteránské gymnázium) a měli možnost si s plnými lavicemi plnými místních žáků zazpívat Oh When The Saints Go Marching In nezvykle v maďarštině. Následovaly zážitkové hry, oběd a prohlídka blízkého parku Városliget (v doslovném překladu „městský park“) s návštěvou zoologické zahrady.
V Budapešti je to opravdu překrásné a jsem strašně ráda, že jsem se přihlásila.
Druhý den byl v plánu Budínský hrad, prohlídka chrámu sv. Matyáše nebo lodní projížďka na Dunaji. Krásné výhledy na Budapešť lákaly k pořizování fotek, ale měli jsme hodně času (možná až příliš) i na rozchod a návštěvu kavárny.
Budapešť je velké město, takže se připravte na to, že pokud budete chtít vidět co nejvíce věcí, hodně se nachodíte, to je za mě asi jediné mínus. Pokud vám to rodiče dovolí, určitě vyražte!
Středa byla dnem odjezdu. Ve škole jsme si nechali zavazadla a vydali se trolejbusem na předchystaný zážitek: únikovou místnost. S velkým úspěchem proběhla návštěva populárních „escape rooms“ už loni, letos se to Maďaři rozhodli zopakovat. A opět s velkým úspěchem. V maďarsko-českých skupinkách jsme se ve všech případech zvládli dostat ven, ale někdy to bylo jen tak tak.
Nejvíc jsem si užila únikovou hru na téma Papírový dům (Money Heist), kde se nám povedlo uniknout v posledních třiceti vteřinách.
Pak už jen oběd ve škole (s maďarskou specialitou: višňovou polévkou) a hurá na nádraží, dokoupit poslední suvenýry, zamávat a domů. Cesta byla zážitková: nejdříve jsme na delší dobu stavěli ve Vácu, když se z podvozku našeho vagónu začalo intenzivně kouřit. Přišel pán s kladivem, společně s průvodčími nad závadou chvíli kontemplovali, ale pak se vlak zase rozjel. Jen přestala fungovat klimatizace. Tu zvládli spustit až na Slovensku, takže až na necelou hodinku zpoždění jsme si nemohli na nic stěžovat.
Během výměnného pobytu v Budapešti mě naprosto okouzlila krása města – projíždky podél Dunaje, historické památky i lanovka na horu János hegy. I když spolupráce s maďarským studentem byla náročná a občas komplikovaná, nakonec jsme vše zvládli. Odjíždím s pocitem, že to byla silná a obohacující zkušenost, na kterou budu ráda vzpomínat.
Ve vlaku jsme poprosili účastnice, aby nám napsali „dojmy z Budapešti“. Jejich poznámky najdete v tomto článku, jsou to texty psané kurzívou. A kdyby vás to stále ještě nenalákalo, fotogalerii najdete zde: https://drive.google.com/drive/folders/1mBJwlq20zvSwhYDk1oOGEsc1x6CXvQSB?usp=sharing.
