„Já v roce 2026 začínám být spisovatel. Je to taková novinka,“ říká Martin Reiner, člověk, který získal Magnesii Literu za román Básník, autor více než desítky básnických sbírek a několika prozaických knih, nakladatel, jemuž loni vyšla výpravná publikace Republika Kamenka a se kterým vedl Milan Ohnisko knižní rozhovor publikovaný pod prostým názvem Reiner. Právě tenhle Reiner je hostem autorského čtení na Gymnáziu Řečkovice. Je 11. března 2026 odpoledne, na řečkovické gymnázium si našla cestu asi dvacítka posluchačů, čtení začíná.
Před pozvaným autorem nejsou tentokrát dva hosté, ale jen jedna dívka. Anna Sázavská z Jarošky nevypadá na první pohled nervózně, ale při podrobnějším zkoumání můžete zahlédnout, že prsty svírající vybraný text se jí lehce třesou. Bodejť by ne, když před vámi sedí Martin Reiner a bedlivě poslouchá. Anna Sázavská čte zkrácenou verzi povídky Kdo pozdě chodí, sám sobě škodí, která vychází z její odborné práce Zlaté období detektivní fikce ve Velké Británii. Práce je to podrobná a nosná, povídka – logicky! – používá obvyklé postupy tehdejších detektivek k vytvoření fikčního světa, ve kterém hraje prim geniální detektiv. Anna je přesvědčivá, suverénní v dané roli, ví, co dělá a proč to dělá, je radost se na ni dívat – i přes mírnou nervozitu, která je zcela pochopitelná.
„Jak byste chtěl, aby se o vás učilo?“ ptá se Tarja Zichová, moderátorka z Řečkovic, Martina Reinera. A Martin Reiner mluví. Jsou různé typy autorů. Pokud pozvaný odpovídá jednoslovně, je to náročné a za chvíli vyčerpáte zásobu otázek. Pokud pozvaný odpovídá rozvláčně (a to je případ Martina Reinera), je to skvělé, protože stačí položit jednu dvě otázky… a máte program na celé odpoledne. Martin Reiner je zábavný, má spoustu zkušeností, historek, ví o brněnském (i mimobrněnském) literárním životě víc než mnozí jiní – a v mnohém je to skvělé, ale někdy toho může být až příliš. Vyjadřuje to i moderátorka Tarja, když říká: „Napadla mě spousta otázek, ale budu se držet plánu.“ Jakmile se nedržíte plánu, můžete tu být tři, čtyři hodiny – a stále ještě to nestačí.
A ještě jeden příklad za všechny: „To vám teda řeknu! Vsuvka!“ Jasně, lze mluvit o všem možném. Navíc je to vrcholně zajímavé: povídání o otci v USA, povídání o dvojkách a trojkách z chování, povídání o negativních reakcích čtenářů – to vše je zajímavé! Snad jen kdyby toho bylo o trošku míň…
Ať je to jakkoliv, nelze pominout, že šlo o setkání s jedním z nejzajímavějších a nejvýznamnějších současných spisovatelů. Činorodost Martina Reinera by mohla být inspirací mnohým z nás. A když nic jiného, Republika Kamenka je toho důkazem. Zajímejte se o věci, organizujte akce v oboru, který váš zajímá, buďte aktivní. V životě člověka i takto „málo“ stačí.
