český jazyk a literatura

Ve středu 9. dubna 2025 jsme se v dopoledních hodinách se třídou 3. B vydali do Knihovny Jiřího Mahena. V rámci festivalu Dny polské kultury bylo na programu promítání filmu Sestry Franze Kafky v ghettu Litzmannstadt. O osudech Franze Kafky se ví mnohé, ostatně připomínkou skutečnosti, že Kafka zemřel na tuberkulózu 3. června 1924, film začínal. Osudy jeho sester jsou méně známé, byť jsou tragické: všechny tři se dožily druhé světové války a všechny tři byly zavražděny jako osoby židovského původu ve vyhlazovacích táborech.

Kdybyste se 21. března 2025 vydali do SVČ Lužánky a sestoupili do tamějšího sklepení, objevili byste skupinu nervózních středoškoláků, jak posedávají, popocházejí a občas si pro sebe něco drmolí, špulí pusu nebo ji naopak otevírají. Kdybyste to vydrželi a chvíli byste počkali, všichni by se posléze usadili, v sále by se zhaslo, nad pódiem by se rozsvítily reflektory – a recitační přehlídka Špíl-berg by mohla začít.

V Brněnském deníku vyšel článek nazvaný „TOP 10 škol v Brně a okolí: tady studenti nejlépe zvládají maturitu z češtiny“. Elgartka k těm nejlepším zjevně patří: objevuje se na druhém místě s mediánem 88 %. Přestože jsou výsledky brněnských gymnázií (a Gymnázia Zastávka, které se umístilo jako jediné nebrněnské) dost podobné, občas může jediné procento znamenat významný rozdíl – třeba u přijímacích zkoušek na vysokou školu. Těší nás, že máme studentstvo, které zvládá být skutečně dobré i ve velké konkurenci.

Některé věci potřebují čas, aby uzrály. Po Dni poezie v listopadu 2022 jsme samozřejmě chtěli vše sdílet, ovšem tu nebyl čas, onde nebyla vůle… a tak se k projektu starému dva a půl roku vracíme až nyní. Ale o to opulentněji.

Magdalena Votoupalová (4. A) se ujala střihu a z videí Jana Křečka a Radka Kučery vytvořila 26  minut dlouhý dokument, v němž můžete společně s tehdejšími návštěvníky znovu prožít fiktivní příběh Marie Vonáškové, šikanované studentky ze slavného rodu sběračů borůvek a louskáčků ořechů.

VIDEO ZDE: https://youtu.be/sRzKyFjokyw?si=B0qcLDy_CdbaNrls

Cestou od klasik typu Maryčky Magdonovy přes texty spojené s Brnem (od Arnošta Goldflama) či díla povinné četby (Johnovo Memento, báseň Václava Hraběte) až po současnou publicistiku (projev Alžběty Stančákové na Sjezdu spisovatelů) se mohlo vydat publikum recitační soutěže HuHla (Husovický hlas). Cesta to byla intenzivní a provázená mnohými silnými okamžiky: když nás text zaujal, ohromil či zasáhl, když se sedělo na zemi, mlátilo do stolu či zasahovalo do osobního prostoru diváků…

Bude i letos! Výzva pro všechny přednašeče a deklamátorky, klání, které patří k nejsledovanějším na světě (alespoň mezi češtináři z Elgartky): recitační soutěž Husovický hlas, familiárně a s láskou zkracovaný akronymem HuHla.

Loni jsme to nezvládli. Akcí bylo moc, nacvičili jsme dvě divadelní představení… a na Den poezie už nezbyla energie. Letos jsme zpět v plné síle a zveme proto na interaktivní divadelní pásmo s názvem Automatofon Elgartka.

Zdravý životní styl, hudba, příroda, ale i sport nebo bizár. To byla témata, který se zhostili studenti 2. B v projektu „Zpravodajské weby“. Ve 2. ročníku totiž v češtině probíráme také publicistický styl. A jak jinak si jej ukázat, když ne vlastní tvořivou činností? Třída se rozdělila do redakcí, z nichž každá měla šéfredaktora, webmastera, korektora a jednotlivé redaktory, domluvili jsme se na kritériích, která je třeba splnit… a vzniklo pět unikátních webových stránek, na kterých můžete žurnalistické umění studentů posoudit sami.

Druhý jarní den jsme si zpestřili posledním autorským čtením. Vlastně bylo jaksi bonusové. Pozvanou autorkou nebyla básnířka, z dalších škol nepřišli „předskokani“ a na Elgartce se v této sérii četlo již podruhé. Máme to tak vždycky: čtyři čtení jsou lepší než tři… a mnohem lépe se ze čtyř čtení tvoří plakáty! Nicméně dosti nadsázky, teď vážněji: velmi si ceníme toho, že pozvání přijala autorka žijící ve Francii, autorka, která píše česky a francouzsky a která se k nám vydala v rámci „turné“ k propagaci románu Amsterodamské vigilie o Rembrandtovi a Komenském.

Slam poetry. Relativně nový žánr, kolem kterého u nás vznikla rozsáhlá komunita organizující vystoupení a soutěže a která postupně vygenerovala výrazné osobnosti. Mezi iniciátory zájmu o slam poetry byli i lidé jako Miroslav Balaštík (šéfredaktor nakladatelství Host a literární teoretik) nebo Martin Reiner (nakladatelství Petrov a Druhé město, spisovatel, básník a politik), k nejpopulárnějším slammerům patří například Anatol Svahilec, Dr. Filipitch nebo Bio Masha, jmenovat můžeme i autory-básníky, kteří se v rámci slam poetry nějak projevovali: ať je to Marian Palla, Ondřej Macl, nebo Ondřej Hrabal.

Na Křence je plno. Sál šustí očekáváním, má totiž vystoupit… ale to už profesorka Barbora Bártová dává pokyn a s mírnou nejistotou v očích a raději ve dvojici předstupují René Bělková a Kateřina Poláčková v moderátorských rolích. Lehká nervozita je pochopitelná, jde o první moderátorskou zkušenost, obě jsou navíc v prvním ročníku. Představují koncepci večera, na němž nás čekají čtyři básnické výstupy, dva studentské a dva profesionální. Jeden výstup je netrpělivě vyhlížen, ten takřka domácí. Má totiž vystoupit – a teď už to napíšu – i Tomáš Přidal, který na Křence učí češtinu a výtvarku a který je shodou okolností výraznou brněnskou básnickou a výtvarnou osobností.

„Včera jsem onemocněla a myslela, že to zažene den v posteli s paralenem. Bohužel se věc projevuje angínově…,“ napsala mi ve středu 28. února 2024 básnířka Klára Krásenská. O den později měla vystoupit na Elgartce na prvním ze série autorských čtení na brněnských gymnáziích. Naštěstí jsme pozvali dvě debutantky, a přestože by bylo skvělé moci srovnat odlišné zkušenosti, Monika Tintěrová více než dvacetihlavému publiku bohatě stačila. Ale začněme od začátku. Na začátku totiž nebyla tma, ale tři studentky ze spřátelených gymnázií.

Nebylo nás pět. Nebyli jsme nakonec ani čtyři. Paní profesorka Barbora Havířová si na poslední chvíli zvládla poranit koleno, a proto zůstali jen tři stateční. I když… tři… Výraznou část publika, které se postupně rozrostlo až na více než dvacet osob včetně „neelgarťáků“, tvořila na začátku skvadra ze 4. A, která v počtu sedmi cestovatelů popisovala své putování po Severní Makedonii.

Sedm statečných se v úterý 30. ledna 2024 sešlo v učebně 219, aby se utkali v recitátorském klání. Vše z pozic nekompromisních porotců sledovali Soňa Cupáková a Jan Křeček, roli nadšeného publika si „střihla“ část třídy 2. B. Přestože soutěžících nebylo mnoho, zastoupeny byly všechny ročníky. A začali jsme s benjamínky.

Všechny srdečně zveme na cestovatelskou konference Cestou necestou. Vstup je zcela volný a dobrovolný, kdykoliv můžete přijít, kdykoliv můžete odejít. Ale odejít by byla škoda, když máme tak nabitý program! Kam se letos vydáme, to je zřejmé z plakátu. Krátké ochutnávkové anotace přikládáme zde:

4. A bude pomalu maturovat, ale cestování člověka naučí mnohé. Možná i proto se skupinka studentek a studentů rozhodla, že Severní Makedonie je zásadní cílová destinace, kterou je třeba navštívit. A jak řekli, tak udělali.  O českými cestovateli zatím nepříliš objevené zemi s fascinující historií a úchvatnými horami poreferují Barbora Tobešová a Jitka Homolová.

Časy covidu jsou (snad!) zdárně za námi, může se volně cestovat a mnozí toho využíváme. Pojďme si zase po roce připomenout, že jsme jen o něco méně zcestovalí než třeba Ladislav Zibura, Ginger Thunder aka Jahu Řezníčková nebo Holka s bucket listem alias Lucie Kutrová.

Praze (František Halas, Alena Rašová, Jan Křeček)

Marcel Kratochvíl, v tuto chvíli již úspěšný absolvent Elgartky, se probojoval až do finále recitační soutěže Čtvrtlístek. Protože je dávno po maturitách a Marcel má jistě spoustu volného času, požádali jsme jej o článek, který by celou akci autenticky zachytil. Zde je: 

6. června se v 300 kilometrů vzdáleném Děčíně, konkrétně v tamějším Městském divadle, konalo finále 12. ročníku recitační soutěže Čtvrtlístek. Účastníkům přijíždějícím zdaleka, což platilo i pro mě, bylo umožněno se vyhnout brzkému vstávání, přijet o den dříve a ubytovat se na studentských kolejích, které se nacházely ve velmi příjemném prostředí – v zahradě děčínského zámku.

V úterý 4. dubna budou studenti čtvrtých ročníků psát maturitní slohové práce. Na to je třeba klid, a proto půjdou všechny ostatní třídy do divadla Husa na provázku. Od 10:00 tam budou jen pro Elgartku hrát představení Chazarský slovník.

Inscenace vychází ze stejnojmenné knihy srbského postmoderního autora Milorada Paviće, mimochodem několikrát nominovaného na Nobelovu cenu za literaturu (i když ji nikdy nezískal, podobně jako třeba Karel Čapek, Bohumil Hrabal nebo Milan Kundera). A protože je to v Huse na provázku, a navíc to režíroval Jan Mikulášek, bude to nejspíše expresivní, vizuálně výrazné, herecky skvělé – a možná myšlenkově náročnější. 

Anotace praví následující:

Krátké povídání o původních plánech

Je to zvláštní: v původním plánu je vždycky něco jiného, než co se pak stane. V původním plánu je naučit se na test včas. V původním plánu je přijít na schůzku s rezervou. V původním plánu… v původním plánu bylo napsat článek co nejdřív po každém ze čtyř autorských čtení. Jenomže… víte, jak to je. Hej, hou, plány jdou, člověk míní, pámbu mění, nějakým záhadným způsobem to nevyšlo – a už uběhlo drahně času. Přitom byla všechna čtení tak povedená, že je škoda, aby o nich svět nic nevěděl. Velký světe, zde máš čtyři v jednom!

Pořád se něco děje. Akce, soutěže, olympiády… člověk to skoro nestíhá vnímat. Zde tedy přinášíme jednak přehled literárních soutěží, o nichž nám v poslední době přišly informace, jednak přehled divadelních představení, na která se „školně“ chystáme. Máte-li zájem o více informací, kontaktujte prof. Křečka v kabinetu ANJ.

Literární soutěže:

Cestovatelská konference Cestou necestou má jistou tradici. Každý rok nás zase a znovu zajímá, kdo ze studentů či vyučujících kde byl, co tam viděl, zda to stojí za to… a nejinak tomu bude i letos. 

„Z těch dobrých věcí miluji oheň,“ píše Jan Skácel v básni, která rámuje téma letošního festivalu Den poezie. A vy, kteří víte, jak to v listopadu na Elgartce chodí, už se začínáte děsit: budou ohňostroje v chemii? Chtějí zapálit školu? Plánují nechat návštěvníky chodit po žhavém uhlí? A my na to odpovídáme: přijďte a nechte se překvapit!

Letošní Den poezie nese název Historky z Elgartky a bude v sobě obsahovat něco z toho, co znáte z minulých let. Zase budou studenti v kostýmech, zase bude podivné divadlo nebo výstava nebo co to vlastně je, zase budou vtipné i drsné momenty, které vás utvrdí v tom, že jste nepřišli nadarmo. Tentokrát ovšem vyjdeme i mimo zdi budovy a podíváme se, co nám mohou nabídnout Husovice.

V roce 2018 se v předvečer oslav 100. výročí založení školy uskutečnila série autorských čtení na Gymnáziu Elgartova. V roce 2019 se k Elgartce přidala další brněnská gymnázia, uspořádali jsme čtení pod výmluvným názvem Čtyři školy, čtyři spisovatelé. V roce 2020 jsme chtěli přidat neméně výmluvný projekt Čtyři školy, čtyři spisovatelky… a přišel covid. Dnes, o dva roky později, nás těší, že můžeme na předchozí autorská čtení navázat.

Ve čtvrtek 27. ledna 2022 se uskuteční školní kolo olympiády v českém jazyce. I tento rok na vás čekají jazykové úkoly a zajímavé téma slohové práce. Nejlepší soutěžící postoupí do okresního kola, které proběhne 28. března 2022 ve Středisku volného času v Lužánkách.

Hlaste se u svých vyučujících češtiny nebo v kabinetě českého jazyka do úterý 25. ledna.

Školní kolo recitační soutěže HuHla (Husovický hlas) proběhne 2. února 2022.

Doufáme, že se letošní ročník uskuteční v prostorách gymnázia, nebude tedy úkolem recitátora vystoupení natáčet a přeposílat jako minulý školní rok. Překonejte tedy vlastní pohodlí a ostych, nastudujte zajímavou báseň, pásmo či scénku a přidejte se k ostatním soutěžícím. Vítěz postupuje do krajského kola soutěže Čtvrtlístek (Memoriál Rostislava Čtvrtlíka), kde bude soupeřit o místo v celorepublikovém finále, nebo do soutěže Špíl-berg. 

Přihlašujte se, prosím, v kabinetě českého jazyka do 31. ledna 2022.

Na všechny soutěžící se těší vyučující sekce ČJL.