Duben 2019

„Nemůžete odejít dřív,“ nabádal jsem Marušku, když jsme spolu ten den hovořili, „čtete tam, jste v centru pozornosti, nebude to vypadat dobře.“ Je to tak – odcházet z autorského čtení v jeho průběhu, to nepůsobí dobře. Ale víte, co je ještě horší? Když jedno takové autorské čtení prakticky spískáte – a pak přijdete pozdě. To se stalo mně. Kaju se a slibuji, že už to nikdy neudělám, s vědomím, že nejspíš kecám – nestíhám a chodívám pozdě často. Proto jsem nestihl začátek autorského čtení Milana Uhdeho na Gymnáziu Křenová – a tím dva předskakující studenty, Matyáše Vejvalku ze Slovaňáku a naši Marušku Láskovou.

Je to jednoduché: potřebujeme peníze. Vymysleli jsme si v semináři tvůrčího psaní sborník s názvem Nesmazáno, vytvořili kvůli tomu sérii autorských čtení, napsali, vybrali a dali dohromady texty, sehnali ty správné lidi, kteří knihu doplní fotkami a kresbami, domluvili se se Střední školou grafickou, že tamější studenti udělají sazbu a posléze vytvoří i knihu… a prakticky zbývá jediné. Tohle všechno zaplatit.