Charakteristika předmětu
Hudební obor vede žáka k porozumění hudebnímu umění. V tomto oboru se vzájemně propojují 3 okruhy činností - produkce, recepce a reflexe. Díky nim má žák možnost projevit se jak v individuálních, tak skupinových aktivitách, seznámit se s různými formami hudby, postupně se naučit hudbu hodnotit. Součástí produkce je zdokonalení vokální, instrumentální a hudebně pohybové činnosti. Při recepci si žák prostřednictvím poslechových činností uvědomuje a ověřuje působení znějící hudby. Reflexe umožňuje komplexní interpretaci hudebního díla. Tato interpretace obnáší zařazování znějící hudby do uměleckého období, určování stylu, žánru, formy díla, vytváření hodnotících soudů, zabývání se zvláštnostmi přístupu k interpretaci hudebního díla.
Časová dotace
Ročník 1 2 3 4
Počet hodin 2 2 0 0
Vyučující
PaedDr. Soňa Cupáková
Tematické plány pro 1. a 2. ročník
1. ročník
Září
Kulturní život v Brně, hudební tělesa, festivaly, osobnost Leoše Janáčka.
Základy hudební teorie – průběžně, hudební formy.
Říjen
Periodizace dějin evropské hudby. Vznik hudby a její podoba v pravěku.
Hlasová výchova, kultivace pěveckého projevu – průběžně.
Listopad
Nejstarší rozvinuté hudební kultury, hudba antického Řecka a Říma, židovská kultura, orientální podoby hudby.
Nauka o hudebních nástrojích. Rytmický výcvik – průběžně.
Prosinec
Evropská hudba v období rytmicko-monomelodickém, duchovní a světská jednohlasá píseň.
Zpěv jednohlasé písně lidové a umělé, kánony – průběžně. Koledy, pastorely.
Leden
Raný evropský vícehlas, ars antiqua, ars nova, renesanční polyfonie.
Nejstarší české hudební památky, písně doby husitské.
Únor
Vznik opery a její vývoj v 17. a 18. století, Florentská camerata.
Intonace – rozvoj intonačních dovedností.
Březen
Hudba v období baroka, hlavní představitelé Itálie, Německa, Anglie a Francie.
Rozvoj instrumentálních dovedností – průběžně.
Duben
Hudba v období baroka v českých zemích. Nové hudební formy.
Rozvoj poslechových dovedností.
Květen
Hudba v období klasicismu – 1. vídeňská škola, nové hudební formy, symfonie.
Rozvoj poslechových dovedností.
Červen
Hudba nonartificiální – přehled hudebních směrů. Jazz – vývoj od 19. století, výrazné osobnosti.
Shrnutí učiva.
2. ročník
Září
Opakování učiva 1. ročníku, český klasicismus, výrazné osobnosti, emigrace.
Hlasová výchova, rytmický výcvik – průběžně.
Říjen
Raný romantismus v písňové a klavírní tvorbě.
Odkaz ve výtvarném umění - průběžně.
Listopad
Novoromantismus, hudba programní, norská národní škola.
Ruská hudba 19. století. Kultivace pěveckého projevu.
Prosinec
Romantická opera v Itálii, Francii a v Německu.
Pastorely, J. J. Ryba – Česká mše vánoční.
Leden
Hudba národního obrození, skladatelské osobnosti – Smetana, Dvořák, Fibich. Národní divadlo.
Další rozvoj poslechových dovedností.
Únor
Stylové tendence evropské hudby na přelomu 19. a 20. století, impresionismus, expresionismus,
2. vídeňská škola, neoprimitivismus.
Březen
Hudební tendence v českých zemích. Skladatelé tzv. české moderny.
Malé divadelní formy, Osvobozené divadlo.
Duben
Podstata hudebního neoklasicismu a jeho vliv na tvorbu českých skladatelů.
Neofolklorismus, B. Martinů.
Květen
Vývojové tendence po 2. sv. válce – nové proudy, osobnosti.
Nonartificiální hudba, muzikál, filmová hudba.
Červen
Moderní populární hudba, pop music, hard rock, art rock a další styly.
Shrnutí učiva.
Učebnice a doporučená literatura (výběr)
Hostomská, A.: Průvodce operní tvorbou, Praha 1993
Navrátil, M.: Nástin vývoje evropské hudby 20. století, Ostrava 1996
Smolka, J. a kol.: Dějiny hudby, Praha 2001
Mertl, I.: Abeceda hudební nauky, Brno 1999
Zenkl, L.: ABC hudební nauky, Praha 2010
Bernstein, L.: O hudbě, Brno, 1996
Burrows, J.: Klasická hudba, Praha 2008
Učební texty (ukázka)
Hudba 2. poloviny 20. století (učivo 2. ročníku)
dochází k rušení dosavadního systému skládání hudby
vzniká soubor technik jak skládat hudbu
1. SERIÁLNÍ HUDBA
od slova série
navazuje na Schönberga – na dodekafonii
kompoziční technika založená na uspořádání výšek, délek, dynamiky, barev…
maximálně organizovaná hudba
Benjamin Britten, Arvo Pȁrt, Alfred Schnittke…
2. ALEATORNÍ HUDBA
od slova „alea“ = hrací kostka
reakce na seriální hudbu
snaží se organizovanou hudbu změnit
skladba nemá nikdy konečný tvar
prostor pro interpreta, který hudbu může změnit
mírů volnosti určuje skladatel
skladby, hodně volné (skladba, kde je omezením jen časový limit)
jsou zapsány úseky v notách, interpret si může vybrat, v jakém pořadí je zahraje
skladba nemusí být zapsána notací, může být zapsána pomocí vlnovek…
vůdčí osobností tohoto přístupu byl Witold Lutosławski (Benátské hry)
3. PUNKTUALISMUS
od slova punktum = bod, tón
skladbu netvoří motiv nebo téma, ale dlouhé osamocené tóny
nemá jasný začátek ani konec
tóny procházejí různými nástroji nebo se hrají v různých výškách
P. Boulez, K. Stockhausen, L. Nono
4. TÉMBROVÁ HUDBA
témbr = barva
barevný účinek hudby
podstatou není melodie nebo téma, ale to, aby byla barevná
barevnosti docílíme různými nástroji
hraje se na nástroje netradičním způsobem (např. na klavír, tyčky přímo na struny)
krajní polohy hlasu a nástrojů
různé druhy bicích nástrojů
klepání, pískání, skřípání
Gyorgy Sándor Ligeti
5. GRAFICKÁ HUDBA
hudba není zapsána v notách, ale v „obrázcích“
6. MINIMÁLNÍ HUDBA
hudba je vystavěna na plochách, které se postupně pomalu obměňují
základem je krátký motiv, který se několikrát opakuje, nepatrně se obměňuje
neobsahuje kontrasty, skoky
stereotyp
Philip Glass – opera Einstein na pláži
Steve Reich – Different trains
7. POČÍTAČOVÁ HUDBA
vytváření počítačových zvuků
naprogramovaná podle pravidel
8. ELEKTROAKUSTICKÁ HUDBA
nashromáždí se zvuky, upravují se – zpomalení, zrychlení, spojují se, pouští se pozpátku
life music – life electronic – nahraný úsek se ještě dá měnit
9. KONKRÉTNÍ HUDBA
na rozdíl od tradiční vážné hudby, kde je základem pro realizaci hudební myšlenky notace, je základem pro konkrétní hudbu "konkrétní" zvuk, se kterým je dále pracováno za použití nejrůznějších technik tak, aby odpovídal zamýšlenému charakteru v dané kompozici
Pierrre Schaffer, Iannis Xenalis
Hudební ukázky (odkazy na youtube)